1. Stáhni si program ARTA, obsahuje tři aplikace: Arta (měření frekvenční charakteristiky a věcí kolem), Limp (impedance), Steps (zkreslení).
   
   
2. Otevři Limp, máš-li zadej klíč, nemáš-li pokračuj v demu, neumí jen otevírat/ukládat. V Help otevři User manual, počti si, je tam všechno.
   
   
3. Klikni tam na 3. Measurement Hardware Setup, vytvoř zapojení se 100Ω odporem. Sežeň si kabely, konektory, krokodýly. Kabel může být obyč SCY 0.75mm², nesmí být příliš dlouhý a nesmí to být nitěnka! Sám mám cca 2m spletenec, tedy čtyři žíly, odpor 0.065Ω a díky spletení méně než poloviční indukčnost. Odpor kup R0207 100Ω od EZK.
   
   
4. V Setup nastav Audio Devices. V Generator pak Output level preventivně na -20dB. V Measurement použitý Reference channel, jeden bude ukazovat o 100Ω víc. Hodnotu u Reference Resistor zadej 100Ω. Frequency range třeba 2-40000Hz, vzorkování Sampling rate co karta umí, 96000Hz. Stepped sine tě zatím nezajímá (pokud ho v budoucnu použiješ, uber na výstupu, fs bude ukazovat nižší, posílá do měniče mnohem větší proud). V FFT mode nastav FFT size na maximálních 131072, Averaging na Linear, Max averages na 2, zaháčkutím Asynchrounous averaging bude mezi jednotlivými měřeními časová prodleva, zaháčkuj, hodí se.
   
   
5. Zkontroluj si kvalitu tvé zvukovky. V Record - Calibrate generuj dostatečně silný, ale "stálezelený", signál. Klikni na Calibrate a vyčkej, vedle se ti zobrazí výsledek, je-li měření s a bez kalibrace značně rozdílný, kalibraci před každým měřením samozřejmě využívej. U kvalitních zvukovek (u mě ESI Maya44) je rozdíl tak malý, že ji nepotřebují.
   
   
6. Připoj reproduktor, dej ho na místo s absolutním klidem, ten vždy nezajistíš, nejjednodušší je ho dát magnetem dolů na nějakou matraci odizolovanou od pevných částí domu, časem zjistíš proč. Měniče s větracím otvorem podlož tak, aby mohl proudit skrz něj vzduch (plato od vajec).
   
   
7. Změř ho, je-li charakteristika kolem rezonance kudrnatá, v Generator nastav Output level o pár dB výš, až bude pěkně vyhlazená a s nejvyšší úrovní rezonance přesně uprostřed náběhů. V případě, že rezonance je kostrbatá - naopak uber, sám nastavuji -5 až -10dB podle měniče, další důležitá věc - sleduj fázi, stejně jako impedance musí být v rezonanci a kolem ní co nejhladší. Chceš-li zjistit indukčnost, klikni v grafu na 1kHz a v Analyze na RLC impedance values at cursor position (to můžeš využít i u cívek a kondenzátorů). Zmiňuji to proto, že se v TS parametrech Le počítá poněkud zvláštně.
   
   
8. Chceš-li TS parametry, klikni v Overlay na Set as overlay. Na měnič přidej zátěž, nic kovového, na plastovou, lakovanou nebo impregnovanou membránu nejlépe vodu (ml=g), na ostatní modelínu. U 10cm průměrů stačí cca 5g, u 13-16cm cca 8-15g... a změř ho znovu. Změna polohy imp. vrcholu by měla být mezi 20 a 30% - viz Frequency shift. Máš tak hnědou charakteristiku překrytou zelenou. Čím větší je nerovnost za rezonanční frekvencí, tím blbějc zátěž na membráně drží a tím více jsou TSp zkreslené, Mms a Bl menší, Cms a Vas větší. Měříš-li měnič po nějaké době nebo po rozehrávání nebo laboruješ s přidáváním magnetů a znáš-li už z předchozího měření Mms, netřeba na měnič přidávat hmotnost znovu. Mms se přece nemění a k dopočtu všech zbylých parametrů ti jedno prošumění, kdy zjištíš fs, Qes a Qms, stačí, zbytek dopočítáš v programu, v kterém simuluješ.
   
   
9. Ke konci klikni v Analyze na Loudspeaker parameters - Added mass method, nastav Voice coil Resistance (je menší než to, co máš napsáno v levém spodním rohu v grafu, případně menší než Zmin, což je nejnižší hodnota impedance za rezonancí), Re je třeba změřit přesně ohmmetrem nebo zhruba odhadnout z tvaru průběhu od rezonance dolů. Změř průměr membrány včetně poloviny závěsu a zadej ho do Membrane diameter, u Added mass nastav hmotnost, kterou jsi použil. Všechna tahle tři políčka neberou čárku, desetinná místa odděluj tečkou! Ke konci kvákni po Calculate TSP. Hotovo.
   
   

Limp počítá Qms a Qes údajně na dvou/tří místech, kde fs=√(f1*f2). To znamená, že f2 nikoli zjištuje z grafu, ale dopočítává podle f2=fsˆ2/f1. Dobře by to fungovalo, kdyby tvar impedanční špičky byl na obou stranách symetrický, to ale nikdy není. Thiele a Small vymysleli tyto vzorce:

Nejprve se zjištuje poměr mezi Zmax a Re:
r0 = Zmax / Re

Poté hodnota impedance, kde budeme hledat f1 a f2:
Zx = √r0 * Re

A počítáme:
Qms = (fs * √r0) / (f2 - f1)
Qes = Qms / (r0 - 1)
Qts = Qms / r0

LspLAB měří tak, jak by měl. Tím neříkám, že je Limp špatný, ale u nekterých měničů může být Qes až o 0.1 menší než je realita.