Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


(Stránka 4 z 9)

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

  Stránky: ««« 1 2 3 4 5 6 ... 9 »»»

RSS

Příspěvky [61 až 80 z 175]

(upravil sinclair 3. 8. 2010 17:39)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

rayere, to je škoda námahy a času. Raději počkej, přišetři a kup si dva párky třeba 6L6GC, myslím že na Experience se k nim dá sehnat docela dobrý transformátor. Nebo prostě kup vrak MUSIC 70 či MUSIC130 či jeho koncové obdoby MONO130, použij EL34, transformátor a zapojení, jaké uznáš za vhodné. Ty transformátory jsou i přes svých třicet a více let pořád ještě velmi dobré, v ČR Ti nikdo na zakázku a za rozumný peníze lepší trafo nevyrobí.
Před lety jsem stavěl stejnosměrný OTL zesilovač podle Julia Futtermana, přesný návod i s měřením vyšel v časopise tuším Electronics World v roce 1959. Byl to zesilovač, jehož idea je i nastíněna v Lukešovi a díky mnohonásobnému paralelnímu řazení triod 12B4A byl schopen bez problému pracovat do jakékoliv zátěže. V originále jich bylo tuším deset /pět a pět paralelně/, já použil šestnáct /osm a osm paralelně/, zesilovač sice žral jak hovado, ale byl schopen do 4ohmových beden odevzdat téměř 60W výkonu prakticky od 5Hz až do kmitočtu 600kHz. Jedna 12B4A tehdy přišla na dvěapůl libry...Dal jsem oba monobloky potom pryč, protože se objevila výhodná cenová nabídka, bohužel v té době jsem ještě neměl digitál, takže nemám ani fotky. Pro ty, které by to zajímalo, mohu okopírovaný článek ze zmíněného časopisu - vlastně kompletní stavební návod oskenovat, převést do formátu pdf a někam pověsit.
Nemám rád OTL, třeba dvojčinné, kde je zátěž připojena přes kýbl, to si můžu rovnou postavit Transiwatta...:-)
A rovněž nesnáším PL504, PL509, 6P45S a podobný spínací vraždy v zesilovačích, na to jsou určeny jiné a daleko vhodnější elektronky.  To je jako si naprat do zesilovače KUY12....:-)
Jakéstakés opodstatnění to mohlo mít počátkem 90.let, kdy se likvidovala Tesla Eltos v Uherském Brodě, kde EL34 sice nebyly, ale zato tam byly kontejnery PL509 za pětikačku, totéž ty ruský 6P45S, se kterýma pak začali dělat šílenci jako František Hlava.

P.S.: nemám ty ruský kurvy rád, ale takové 6N1P, 6N2P, 6N6P a 6P3S si ode mě nechaly líbit neuvěřitelný věci, 6N6P je velmi vhodná jako konec /katodový sledovač/ pro sluchátkový zesilovač. Už se ale blbě shánějí ty starší, poctivě vyrobené a neošizené šarže. Čas od času se objeví na Aukru.

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

>PB0305
Hm, podle mrizkovy charky by melo bohate stacit nakejch 40Vpp, dyk pri nejvecim Ua se zavre pri -120V tak co bych delal se 170Vpp? Odviral ji este do plusu?

>sinclair
Kdybych chtel delat klasickej lampac s vystupakem, tak sahnu asi po tech EL34, ty mam v zasobe a daj se bez problemu sehnat. Nebo este sehnat parek E51. Ale proste me vic laka ta moznost bez trafa, aspon to zkusit. Taky sem si vsim, ze v Lukesovi bylo takovy zapojeni, ale nevim ze by to nekdo vyrabel. Zesiky od Futermana a Hlavy sem videl na webu, Hlava tam myslim pouziva ty PLky. Taky sem mel jisty pochyby, jesi sou zrovna tyhle "spinaci" flasky vhodny, ale dost lidi si to pochvaluje. No jenze subjektivne vzdycky kazdy svuj zesilovac vychvali a nikde zadny objektivni mereni... Ty 12B4A vypadaj jako dost masla, jedna 6P45S by takovych 10 svym Ia nahradila smile
Namerils jaky mel ten OTL vystupni odpor? 600kHz pasmo, to by snad ocenili jen netopyri a ten expert Federman, ale spis bych se bal, ze to pochyta naky nadzvukovy ruseni kery to bude zbytecne zesilovat. Obcas se stane, ze nekam clovek hrabne rukou a najednou slysi z repraku hrat treba stredovlnou stanici smile

Web

(upravil PB0305 3. 8. 2010 19:03)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Vycházím z toho, že tam dáš trafo, to znamená, že kdzž se elektronka zavírá Ua stopá vysoko nad Ub (uvědomil sis to?).  Pochopitelně záleží jaký zvolíš anodová napětí, to co jsem psal vycházelo s 220 V ss, sám bych zvolil menší.
Tam bylo klidový napětí Ug1 cca -80 V to znamená peak-to-peak zhruba dvojnásobek, a měl bys mít nějakou rezervu. Pokud by Ub bylo asi 160 V tak budeš potřebovat peak-to-peak asi tak 100 V. 
Podívej se na webu najdeš dost příkladů. Taky bych to rád zkusil, ale vzhledem k mé lenosti to hned tak nebude.
Napiš svoji představu o Ub a schematu.  Kdysi jsem chtěl taky dělat OTL, zapojil jsem asi 2 x 12 triod 6N13S,
které jsem koupil asi po 2 Kč v Myslíkový ulici, ale pak jsem tam stejně dal raději trafo.
Ty 12B4A vypadají docela dobře, to  Ia max není zdaleka jediný kriterium. Jinak ty 6L6 jsou myslím lepší než EL34. Taky se myslím dají použít 6P3Œ, ty se dají sehnat levně. PL509 je prý docela lineární pokud se budí do g2, ale to je dost náročný zapojení (musí být výkonově buzená přímou vazbou).

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Sinclaire, škemrám o naskenování a vyvěšení smile

(upravil sinclair 4. 8. 2010 7:11)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Tady to máš, po převodu do pdf se trochu zkurvily obrázky, zak je to tam ještě ve formátu .doc :
http://sweb.cz/servisdok/futtermanOTL.pdf
http://sweb.cz/servisdok/futtermanOTL.doc

Je to časopis Electronics World a je to kopírováno před asi 15 lety ve Státní Technické Knihovně.

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Děkujůůů, beru slovník a jdu študovat smile

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Díky moc!

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Jojo díky smile

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

I ja mnohokrate dekuji, zrovna stavim elkovy sluchatkac (hybrid) co ma OTL budic ale s malym kyblem diky diskretnimu bufferu na vystupu a rikal jsem si, co tak podobneho ve vetsi variante - parada!

(upravil sinclair 5. 8. 2010 4:51)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Kolega tenhle zesilovač stavěl téměř zároveň se mnou, akorát místo ultradrahých 12B4A použil "cosi", opravdu už nevím, co to bylo, ale byly to novalky /možná QQE03-12 jako triody,ale nedám za to ruku do ohně/ a měl to tam po dvanácti paralelně. Výsledkem bylo to, že jednak mohl stáhnout hlavice na topení v obýváku a jednak mu to dávalo do 4ohm přes 100W výkonu.
12B4A se pochopitelně jako NOS dají ještě sehnat, ale možná by pro osmiohmové soustavy stačily ruské 6N6P nebo cokoliv s větší strmostí a malým vnitřním odporem.
Monstra jsou to strašná, účinnost mizivá /např. kolem 400W příkonu bez signálu žraly ty moje, ty jeho ještě víc/, ale holt to železo lze obejít a jak naznačuje pan Lukeš, je tohle zapojení stejnosměrného OTL asi jediná cesta.
OTL s PL509, co mají na výstupu kýbl 500uF/500V považuju za zvrhlost a elektronky tohoto typu doslova za znouzectnost, když jsou někde ve výprodeji. Stejně se na ně blbě shánějí patice /zato z obyčejných oktalů si můžete vybírat/ a ta anoda na čepici rozhodně pro domácí zesilovač taky vhodná není. Kromě toho nevím, že by byly PL509 a jiné podobné elektronky tak zajímavé, že by s nimi renomovaní výrobci kytarových aparátů dělali zesilovače...tam panuje už dlouhá léta hegemonie EL84, EL34, 5L6GC, 5881, 6550, KT88 a dalších podobných pro nf účely.
Mám doma asi deset úplně nových poctivých tesláckých EL51, už mě párkrát napadlo s nimi něco spáchat, jenže to je tak strašlivá báně, že nikam nevleze, navíc zas ta anoda nahoře a rachitická konstrukce...ale těch 140W z jednoho páru láká...
Učinil jsem dotaz do Vršovic na ceny RE125 i jejich patic a dalších podobných flašek- jako je to drahý, ale ne zas tolik. Ale zase-nikdo ve světě to nepoužívá a asi dobře ví proč. Jeden z důvodů může být ten, že EL34 i 6L6GC seženete v každém lepším muzikantském krámě.
To byl a je podle mě i důvod používání PL509, PL504 apod. - po likvidaci náhradních dílů na první generaci colorů toho byly všude mraky a za babku.

Ještě zajímavý odkaz na výstupní muzikantské trafáky :
http://angela.com/hammondouputtransform … fiers.aspx

Dvojčinné hifi výstupáky Experience :
http://www.experience-electronics.de/en … trager.htm

Jednočinné hifi výstupáky Experience
http://www.experience-electronics.de/en … trager.htm

Pro ty hifisty, co nevědí, co s prachama :
http://www.lundahl.se/

Podle kusých informací jsou poměrně vhodné pro nástrojové zesilovače výstupní trafa polské firmy INDEL.

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Taky moc děkuju.

Pro úplnost: EL509 se stále dělají, slovenské stojí cca 800 Kč, což je víc než slovenské EL34 (cca 380 Kč).

(upravil rayer 11. 8. 2010 11:54)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Proc vam porad tak vadi elyt na vystupu OTL? U tranzistoraku proti tomu vetsinou nikdo nic nema...
Hlava tam tech PLek nasazel slusnou baterii http://hlava.webpark.cz/OTL.html , kdyz da kazda kratkodobe kolem 1A (cozurcite ty mrnavy 12B4A nedaj), tak muze mit opravdu dost malej vystupni odpor. Delal z vas nekdo na takovym zesaku naky mereni pro porovnani s jinyma lampama? To se jen dokola omila, ze spinaci se nehodi, ale de o to jak se to konkretne projevi. U OTL si muze dovolit udelat silnejsi ZZV, kera to muze spravit. Pred par lety byly tyhle lampy ve srotakach prakticky zadarmo, tak se nedivim ze to lidi ke stavbe laka.

Ad EL51, ja na nich nic rachitickyho nevidim, anodu na capce beru jako vyhodu ze se nebude slehat patice. Pri vhodnym kloboucku a navliceni keramickych koralku na privod nebo jine izolaci nahodny dotyk nehrozi, to se spis o zhavy lampy muzete popalit smile

Ma nekdo zkusenosti s tema vystupakama z GESu? Pry ty polske indely sou lepsi...

Web

(upravil PB0305 11. 8. 2010 16:02)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Těch 10 mrňavejch 12B4A taky dá krátkodobě 1 A. Navíc mají menší zkresleni a Ri 100 Ohmů, kdežto PL509 (v zapojení jako pentoda) ma Ri cca 1600 Ohmů (6S33S má Ri 80 Ohmů, PL509 v triodovém zapojení má Ri cca 180 Ohmů).

(upravil rayer 11. 8. 2010 17:28)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Tjn, ale tech PL tam ma 8 na kanal smile Jinak 1A do 4ohmu neda asi 100W...

Taky by me zajimalo, jaka je schopnost ruznych lamp davat kratkodobe vyssi proud nez jmenovity Ia. Je jasny, ze to zalezi na materialu a provedeni katody. Treba u radarovych flasek se udavaji vyhradne pulzni hodnoty Ia (takova GMI-90 da 30A ale jen par us pri pomerne male anodove ztrate). Lze predpokladat, ze cim kratsi bude ten proudovy impuls tim vetsi bude. Kdyz je lampa zavrena, hromadi se elektrony kolem katody a lze je pak rychle odcerpat coz vede k vysokymu spickovymu proudu. Velikost toho prostorovyho naboje sem ale nikde udanou nevidel. Nevim vsak jesi by toto melo podstatny vliv treba pro nizke frekvence basu, kde je doba trvani impulsu kolem 20ms. Ale i tak elektronky s masivnejsi katodou mivaji emisni proud o dost vyssi nez trvaly, zrejme kuli anodove ztrate. Hm asi dalsi namet na mereni smile

Web

(upravil PB0305 11. 8. 2010 17:57)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Ty maximální hodnoty jsou udávaný s ohledem na životnost. U těch impulsů se předpokládá, že jsou krátký, ale opakují se ve velké frekvenci prakticky trvale.
V tom zesilovači jak uvádí sinclair se předpokláda Imax u jedný triody v průměru cca 0,180 A což je sice víc než povoluje katalog, ale asi to moc nevadí, protože jde o amplitudu a střední proud je více méně v normě.

1 A dá do 4 ohmu 0,5 W
do  16 ohmu tedy 2 W

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

To hromadění elektronů díky prostorovému náboji do audia moc nemíchej..jsme tu na frekvencích řádově 1000x nižších.

Tu jde hlavně o to, že katoda flašky má prostě omezenou emisní schopnost. Čili prostě, ať ji budeš budit jak chceš, od určitýho stupně otevření ji víc neotevřeš.

Navíc velké proudové namáhání katody, pokud má metaloxidovou emisní vrstvu (drtivá většina menších flašek, PL509 nevyjímaje), vede k rychlému vyčerpání povrchu katody a jejímu odlupování od nosného substrátu. Flaška jde takzvaně rychle dopr..

Buzení do velkých kladných proudů první mřížkou zvládají lépe flašky s wolframovou katodou (např GU81M, že.. smile

PL509 je podle mě ostuda pro audio. Dyť se mrkněte na ty charky. Je to jako použít na audio spínací tranzistor. Jo, bude to hrát. Proč ho tam nepoužít, když fuguje, má relativně velké zesílení, dokáže dodat velký Ic, a má malý vnitřní odpor, že? Jen ta zatracená linearita..
Každý ti ti asi potvrdí, že na zvuku zesilovače (poslechově) se projeví lineárnost koncových prvků vždy, bez ohledu na míru utažení celého zesilovače ZSV. A to dost markantě.
VOODOO s buzením do g2, nebo g1+g2 si nechte pro vysílací techniku.

Taková PL81 je mnohem lepší (a zvládne dát taky docela slušný proud při rel. malém Ua) a i ta PL504, pokud se zapojí jako trioda je celkem lineární.

No a když už jsme u malých flašek, což EL86/PL84? Těch je také ještě celkem dostatek, a jsou to flašky vysloveně na audio a jsou konstruované na relativně malé Ua..

Web

(upravil PB0305 11. 8. 2010 18:13)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

EL86/PL84 jsou dobrý, ale možná 6N6P jsou taky docela slušný, nebo dokonce lepší. (nejlepší pro OTL jsou možná 6S33S)

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

>hranatybraska
OK, vis nejakou konkretni hodnotu prostorovyho naboje? Abych vedel pro predstavu. Na audio je to treba pase, ale zrovna u te GU-81 by me to zajimalo kuli VTTC. Bavili sme se o tom s jednim clovekem a bry by ta katoda mela byt schopna dodat az 6A. Samozrejme ze zivotnosti to neprida, ale jde o impulzni zatezeni kdy by stredni hodnota byla v norme. I ten audiosignal ma RMS hodnotu tak 20-30% proti spicce...

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Člověče, to se používá při generování kmitů o frekvenci blízké průletové době elektronů systémem elektronky. Zrovna ve VTTC se to neuplatní, VTTC je obyčejný samobudící oscilátor ve třídě C. Pokud bys chtěl, můžu ti ofotit kapitolu o oscilátorech třídy C ze Smirenina, tam o tom něco píše. Je důležité si uvědomit, že ten anodový proud se tahá pouze buzením kladným proudem do první mřížky.

Ti z jiných fór by si řekli, že jsme asi z jiných fór. Ti odsud si řeknou, že jsme OT. Vraťme se k tématu.  wink

Web

Re: Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

>hranatybraska
Hm, neco jako ns impulzy generovane nedestruktivnim prurazem tranzistoru? Myslim ze u te elky by ten puls mohl trvat dyl. J, klasicky VTTC je C-osc. ale pri zarazeni naky modulace by sla snizit strida a vyuzivat ty vyssi pulzni proudy, pokud by to melo smysl vzhledem k delce pulzu. Jisty zpusob modulace sou staccato drivery, ale tam je prerusovaci f nizka. Proste me to jen zajimalo, tak kdyztak zkusim naky ten pulzik, v praci mam pametovej osc, kde bych to mohl zachytit. Jeste bych rad vedel, jak rychle se pri pretizeni Ia poskodi neprimozhavena katoda, lepsi to asi bude zkouset na tom primozavenym GUcku...

Web

Příspěvky [61 až 80 z 175]

  Stránky: ««« 1 2 3 4 5 6 ... 9 »»»

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Cinitel tlumeni a lampove zesilovace

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£